neděle 8. prosince 2013

Pražský parkový survival 2013

PPS měl letos centrum v Řevnicích, což slibovalo pěkně kopcovatý závod. A taky že byl :) První etapa byly brusle (s hůlkama) po silnici z Řevnic k Mníšku. Po 5,5 km a 300 výškových metrech během 30 minut jsme byli řádně zahřátí a stehna utavená.
Rychle přezout do špuntovek a hurá na orienťák s kaňoningem. Na trojce vyseknu pětiminutovou chybu, takže se přede mě dostává Kinynka, a taky Šárka, což ale v tu chvíli nevím. Po druhé kaňonovací rokli vidím před sebou Kinynku, která se bojí o kotníčky, a čapám šanci za pačesy. Ve třetí rokli ji konečně dobíhám. Rokle byly pěkně na morál, pod nánosem listí nebylo vidět, jak hluboko člověk šlápne ani kde jsou kameny. Naštěstí kotníky vydržely. Na konci 10 km (75') dlouhého orienťáku už mám docela hlad a dávám tyčku. Když přibíhám do depa, vidím v dálce Šárku odjíždět na kole. Depo mám svižné a vyjíždím před Kinynkou. Volba na první bajkovou kontrolu (K14): před závodem Kinynka říkala, že pojede spíš rovně, já jsem oponovala, že asfalt se mi zdá výhodnější. Tak kudy? Nakonec jedu rovně, je to kratší a je jedno, jestli se šnečím na silnici nebo na cestě. Po zdolání 300 výškových metrů přijíždím na Babku a říkám si, jestli mě Kinynka náhodou neoprala po silnici. Pořadatelé hlásí, že jsem první holka. Kam se poděla Šárka? Slaňování na pohodu, organizátoři mi do toho nekecaj jak na VRAHovi a Estonci by se asi divili, že dole nikdo nejistí :)


Posilněna tyčkou vyjíždím a potkávám Kinynku jak přijíždí od silnice. Šárka už šla mezitím slaňovat. No, budu to muset na kole švihat. Cesta na 15ku je zpestřena asfaltovacím válcem, nevím, kde můžu jet a kde ne, tak jdu docela dlouho lesem. Před sjezdem na dvacítku zjišťuju, že mám povolený rychloupínák předního kola. Jak je to možný? No aspoň, že jsem to zjistila dřív, než jsem se stihla rozšvihat... Pěkná volba na 21ku, beru to vrchem, abych  jela a netlačila, a asi to bylo výhodnější. Na 22ce brutální bolskros, přezouvám do špuntů. Nahoru kráčím nebo kloužu, dolu jedu po prdeli. Nohy protestujou, aspoň je čas dát si gelíček a mágo. Potkávám Kinynku, je tak 15minut za mnou, to už mě snad nedojede. Z Bolsu sjezd do depa, zahodit kolo a utíkat na kajak. Blouďas se mi směje, ví, jak kajak miluju :-D Jenže 2 kilometry jsou slabej odvar oproti 50 ve Slovinsku... Na konci kajaku potkávám Kinynku, která mě prosí o pádlo, vzala si krátký :-D. Vzhledem k tomu, že už mi stačí doběhnout asi kilometr do cíle, tak s tím nemám problém :) Po 47 km dobíhám do cíle v čase 4:40. Pěkná prácička.


Sečteno podtrženo: brusle 5,5 km 30',  OB + canyoning 75' 10 km, kolo 120' 25 km, bolskros 20' 2,5 km, běh 2 km 10', kajak 2 km 20' = 47 km 4:40h 1000 m převýšení

Letošní parkáč se mi moc líbil, bylo to tak správně drsné :) Děkujeme za pěkný závod! Výsledky jsou na stránkách závodu a fotky na picase.


pondělí 2. prosince 2013

Orientační běh pražských horolezců 2013

Poprvé v roce 2010 se Šárkou Jelínkovou. Podruhé letos s Kubou Hejlem. Start 18:36. Limit 4 hodiny. První kontrola (3) v bažině. Fuj. Na druhé kontrole (1) kvíz. Netušíme. 6 možností  kontroly 2 překresleno do mapy. První možnost K2, nic. Třetí kontrola (14) menší klička v dohledávce. Druhá možnost K2, nic. Třetí možnost K2, nic. Další kontroly (11, 12, 18, 16) na pohodu. Zhaslo světlo (po 57'!). Druhá baterka. Jeskyně v hustníku (10), řádně pročesáno. Na 8 tři možnosti kontroly 9. Tentokrát bez kvízu. 9A nic. 9B hledáme 15 minut, nic. 9C, jo! Na sedmičce azimut na 17: mezi kameny. První šutry, nic. Druhý šutry, nic. Třetí šutry, nic. Nevzdáváme! Šutry na vrcholu, bingo! 19 no problemo. 6, 5 hustníkové orgie. Podle mapy chybí kontroly 2 a 4. Podle kartičky ještě 13, 15, 20. Sakra! Info ke 13 u křížku. Křížek před námi. Haluz. Azimut: výrazný strom. Pole významných stromů pročesáno, nic. Kašlem na to. Čtvrtá možnost K2, nic. Kontrola 4, dobrý. Pátá možnost K2, nic. Poslední možnost K2, je tam! Cíl. Čas 3:42. Chybí 13 (vzdálenější skupina stromů), 15 (O ve slově hOrolezců), 20 (kóta, v popisech!).