pátek 24. dubna 2015

Císař Spring Challenge 2015

Pátek, 17 hodin, rychlý odjezd z práce. Dostat sebe, batoh, obrovskou tašku a kolo úzkou uličkou chce trochu obratnosti, ale zvládám to bez úhony na zdraví i materiálu. U auta plácnu věci na zem, otevřu dveře a kufr, do kufru naložím šikovně tašku, aby se tam kolo pěkně vešlo, batoh dám na přední sedadlo, zavřu dveře spolujezdce, sundám přední kolo, opřu ho z boku auta, nacvičeným pohybem dávám kolo do kufru, zavírám kufr, nasedám a odjíždím. Píšu Oldovi, že jedu, a svištím si to nečekaně volnou Prahou. Přijíždím na Petřiny, otevřu kufr, abych vyndala kolo (Oldovo větší musí dospod) a dochází mi, co se stalo. Ne, přední kolo v tom kufru vážně není. Přemýšlím, jak budu v pátek večer shánět nějaké devětadvacítkové kolo a vytáčím kolegu Milana, který byl ještě v kanclu. Mám štěstí, ještě neodešel. Popisuju mu, co se mi povedlo, a světe div se, moje přední kolo stále leží na chodníku před kanclem. Padá mi velký kámen za srdce a doufám, že jsem si tím vybrala všechna zaváhání na tento víkend.
Ranní rozprava