Bylo nebylo, jedné velikonoční soboty jsem se vyprdla na pořádání Pražských Velikonoc a jela radši s Oldou závodit do Doks. Na programu byly 4 okruhy v pořadí běh - kolo - běh - koloběh a v nich vložené disciplíny, kde týmy mapu na jednotlivé okruhy dostaly až při startu na okruh. Limit závodu 8 hodin. Při této koncepci je v podstatě nemožné určit nejvýhodnější strategii, protože nelze odhadnout, jak časově náročné budou kontroly v dalších okruzích, ani kolik bodů se v jednotlivých okruzích nachází. Náš plán je na začátku sbírat více kontrol a ke konci více vynechávat a zároveň se snažit na prvních dvou okruzích strávit něco přes dvě hodiny, aby nám na druhé dva zbylo něco pod dvě hodiny. Chceme také absolvovat všechny vložené disciplíny, za než je automaticky 10 bodů bez ohledu na rychlost. Další až 3 body se dají získat za rychlost nebo úspěšnost v disciplíně.
 |
| Bezděz - místní dominanta, kam jsme naštěstí nejeli :) |
I. běh
Startujeme dvěma kontrolami paměťáku a bereme mapu na první
část treku k Mácháči. Mapa Myšlín z roku 89 překvapivě docela sedí, ale dvě
kontroly bohužel někdo ukradl. Jsme tam ale s dalšími týmy, takže se vcelku
rychle shodujeme, že kontrola tam není a běžíme dál.
Na kánoi vynecháváme dvě kontroly, pádlujeme proti větru,
takže posun kupředu je dost pomalý. Vidíme, že naši soupeři z týmu EXIT mají
stejnou taktiku, takže bychom i tak měli dosáhnout na bonusové body.
Od jezera, co je vlastně rybník, pokračujeme na mapu Nová
skalka, kde sbíráme všechny kontroly orienťáku. Trošku se bojím, jestli jsme
neměli nějaké vynechat, do depa přibíháme po dvou a půl hodinách. V depu ještě
střílíme z luku, Olda samozřejmě bravurně, já nad očekávání :) Akorát si udělám
opravdu epesní modřinu na vnitřní straně lokte od tětivy.
 |
| Mácháč - velká romantika :) |
II. kolo
Olda v depu děsně spěchá, nebo já jsem děsně pomalá, takže
si hold musí chvíli počkat. Tentokrát si bere mapu on a já ho jen následuju.
Nějak mi to nejede, písčitý cesty jsou dost peklo, ani tahat se moc nedá. Po
pár kilometrech přichází rozptýlení v podobě běžeckého krosu. Kopce jsou dost
nechutný, ale naštěstí celý kros trvá jen 7 minut. Takže docela pohodička
oproti bolskrosu na parkáči.. Pokračujeme směrem k inlajnům, po cestě je jedna
kontrola zase ukradená, opět se nás sejde několik týmů, takže marné hledání
rychle ukončujeme. Olda předvádí skvělý trik, jak mě na kole zrychlit a
nenápadně mi vnutí mapu. Další kontrola je pro změnu špatně, vlevo od cesty
místo vpravo, takže ji nemáme šanci najít a na brusle přijíždíme značně
zpruzelí. Navíc tam nemají vodu, jak bylo řečeno na rozpravě. Na bruslích
valíme jak o život a 12km zvládáme za necelých 26 minut i s pádem. Přes dvě
další kontroly, na které bych já osobně asi nejela, valíme do depa. Přijíždíme
tam po pěti hodinách závodu, což asi není úplně optimální, vzhledem k tomu,
že na další dvě kola nám zbývají jen tři hodiny.
III. běh
Třetí okruh začínáme na lanových překážkách, okruh není
těžký, ale já nějak neumím na překážkách moc spěchat, takže bonus za rychlost
získávají naši soupeři. Pokračujeme na paddleboarding, pro jistotu protáhnu
Oldu hustníkem, když tam šlo krásně dojít přes kemp. Jenže, kdo to má vědět,
když je v mapě kreslený plot…
Docela oceňujeme frontu a půl hodiny stopčasu, aspoň si odpočineme,
pokecáme s ostatními týmy. Po paddleboardingu nám zbývá asi 50 minut na
orienťák, na koloběh chceme mít hodinu a půl, abychom stihli lezení a bouldry.
Bereme asi polovinu kontrol a já lituju, že nemáme víc času, protože tady jsou
kontroly časově levné. Jenže kdo to měl vědět?
IV. koloběh
Jasným cílem koloběhu je absolvovat lezení a boudry, protože
se na nich dá získat spousta bodů. Trošku mě zaskočí, že všechny disciplíny
jsou úplně na druhé straně mapy, ale měli bychom to stihnout. Jsem ráda, že
jsme si skutečně nechali hodinu a půl a nenechali se ovlivnit. Blouďas mi totiž
při čekání na paddleboarding prozradil, že mají v plánu si nechat jen
hodinu. Valíme rovnou na boudry a jsme 100% úspěšní, i když sem tam mám problém
se svojí trpasličí výškou. Pokračujeme na nedaleké lezení. Olda se odváží na
těžší cestu a já hladce dávám lehčí. Na druhé skále chvilku čekáme a pozorujeme
slečnu, která má problém a nakonec to vzdává. Chvilku rozmýšlíme, kdo co poleze,
já jdu nakonec těžší cestu a Olda lehčí traverz. Cesta je opravdu pěkná, chyty
jsou ukryté, ale dobré, takže si opět připisujeme kompletní body. Po cestě do
depa ještě stihneme posbírat pár kontrol, přesvědčím Oldu na dvě dvoubodovky
před cílem, takže závodíme až do konce. Přijíždíme s pěknou sedmiminutovou rezervu. Nakonec nás čeká
poslední disciplína – laserový biatlon, který už se nepočítá do celkového času.
Já jsem nadmíru spokojená se třemi zásahy v každé položce. Olda v leže
čistý, ve stoje všechny nad, což mohlo být docela dobře zbraní.
Pořadatelé si připravili docela oříšek s bonusy za
rychlost na vložených disciplínách, k tomu se přidaly ukradené kontroly. Takže
na výsledky čekáme dlouho, aby byly vyhlášeny úplně jinak, než jaké jsou
finální výsledky po připomínkách týmů. Jinak byl závod moc pěkný, obzvlášť se mi líbily vložené
disciplíny. Tome. díky! Naše první místo i mezi všemi chlapy bylo tak třešničkou na dortu :)
Výsledky jsou na stránce závodu. Časem snad přibudou i nějaké fotky. Zatím je k dispozici krátké video ze závodu, někde tam myslím pádlujem:
Žádné komentáře:
Okomentovat