neděle 8. prosince 2013

Pražský parkový survival 2013

PPS měl letos centrum v Řevnicích, což slibovalo pěkně kopcovatý závod. A taky že byl :) První etapa byly brusle (s hůlkama) po silnici z Řevnic k Mníšku. Po 5,5 km a 300 výškových metrech během 30 minut jsme byli řádně zahřátí a stehna utavená.
Rychle přezout do špuntovek a hurá na orienťák s kaňoningem. Na trojce vyseknu pětiminutovou chybu, takže se přede mě dostává Kinynka, a taky Šárka, což ale v tu chvíli nevím. Po druhé kaňonovací rokli vidím před sebou Kinynku, která se bojí o kotníčky, a čapám šanci za pačesy. Ve třetí rokli ji konečně dobíhám. Rokle byly pěkně na morál, pod nánosem listí nebylo vidět, jak hluboko člověk šlápne ani kde jsou kameny. Naštěstí kotníky vydržely. Na konci 10 km (75') dlouhého orienťáku už mám docela hlad a dávám tyčku. Když přibíhám do depa, vidím v dálce Šárku odjíždět na kole. Depo mám svižné a vyjíždím před Kinynkou. Volba na první bajkovou kontrolu (K14): před závodem Kinynka říkala, že pojede spíš rovně, já jsem oponovala, že asfalt se mi zdá výhodnější. Tak kudy? Nakonec jedu rovně, je to kratší a je jedno, jestli se šnečím na silnici nebo na cestě. Po zdolání 300 výškových metrů přijíždím na Babku a říkám si, jestli mě Kinynka náhodou neoprala po silnici. Pořadatelé hlásí, že jsem první holka. Kam se poděla Šárka? Slaňování na pohodu, organizátoři mi do toho nekecaj jak na VRAHovi a Estonci by se asi divili, že dole nikdo nejistí :)


Posilněna tyčkou vyjíždím a potkávám Kinynku jak přijíždí od silnice. Šárka už šla mezitím slaňovat. No, budu to muset na kole švihat. Cesta na 15ku je zpestřena asfaltovacím válcem, nevím, kde můžu jet a kde ne, tak jdu docela dlouho lesem. Před sjezdem na dvacítku zjišťuju, že mám povolený rychloupínák předního kola. Jak je to možný? No aspoň, že jsem to zjistila dřív, než jsem se stihla rozšvihat... Pěkná volba na 21ku, beru to vrchem, abych  jela a netlačila, a asi to bylo výhodnější. Na 22ce brutální bolskros, přezouvám do špuntů. Nahoru kráčím nebo kloužu, dolu jedu po prdeli. Nohy protestujou, aspoň je čas dát si gelíček a mágo. Potkávám Kinynku, je tak 15minut za mnou, to už mě snad nedojede. Z Bolsu sjezd do depa, zahodit kolo a utíkat na kajak. Blouďas se mi směje, ví, jak kajak miluju :-D Jenže 2 kilometry jsou slabej odvar oproti 50 ve Slovinsku... Na konci kajaku potkávám Kinynku, která mě prosí o pádlo, vzala si krátký :-D. Vzhledem k tomu, že už mi stačí doběhnout asi kilometr do cíle, tak s tím nemám problém :) Po 47 km dobíhám do cíle v čase 4:40. Pěkná prácička.


Sečteno podtrženo: brusle 5,5 km 30',  OB + canyoning 75' 10 km, kolo 120' 25 km, bolskros 20' 2,5 km, běh 2 km 10', kajak 2 km 20' = 47 km 4:40h 1000 m převýšení

Letošní parkáč se mi moc líbil, bylo to tak správně drsné :) Děkujeme za pěkný závod! Výsledky jsou na stránkách závodu a fotky na picase.


pondělí 2. prosince 2013

Orientační běh pražských horolezců 2013

Poprvé v roce 2010 se Šárkou Jelínkovou. Podruhé letos s Kubou Hejlem. Start 18:36. Limit 4 hodiny. První kontrola (3) v bažině. Fuj. Na druhé kontrole (1) kvíz. Netušíme. 6 možností  kontroly 2 překresleno do mapy. První možnost K2, nic. Třetí kontrola (14) menší klička v dohledávce. Druhá možnost K2, nic. Třetí možnost K2, nic. Další kontroly (11, 12, 18, 16) na pohodu. Zhaslo světlo (po 57'!). Druhá baterka. Jeskyně v hustníku (10), řádně pročesáno. Na 8 tři možnosti kontroly 9. Tentokrát bez kvízu. 9A nic. 9B hledáme 15 minut, nic. 9C, jo! Na sedmičce azimut na 17: mezi kameny. První šutry, nic. Druhý šutry, nic. Třetí šutry, nic. Nevzdáváme! Šutry na vrcholu, bingo! 19 no problemo. 6, 5 hustníkové orgie. Podle mapy chybí kontroly 2 a 4. Podle kartičky ještě 13, 15, 20. Sakra! Info ke 13 u křížku. Křížek před námi. Haluz. Azimut: výrazný strom. Pole významných stromů pročesáno, nic. Kašlem na to. Čtvrtá možnost K2, nic. Kontrola 4, dobrý. Pátá možnost K2, nic. Poslední možnost K2, je tam! Cíl. Čas 3:42. Chybí 13 (vzdálenější skupina stromů), 15 (O ve slově hOrolezců), 20 (kóta, v popisech!).













neděle 17. listopadu 2013

HROB 2013

Po loňské zkušenosti s Radimem jsem si řekla, že mě nebaví vlát za klukama a radši bych šla letos s holkou, pokud vůbec... Na klasice jsem to vykládala Ivče a vyskytla se u toho Vlaďka Hrstková a říkala, že by hrob ráda šla, ale nemá s kým...  A tak vznikl tým Poprvé spolu :) Slíbily jsme si, že do závodu pěkně potrénujeme, abychom to přežily... Z mého tréninku bylo jako vždy prd, vlastně ani nevím proč. A poslední týden jsme se soustředila hlavně na to, abych se dala po VRAHovi aspoň do relativně použitelného stavu. To se docela povedlo, před závodem už mě bolel jen úpon hemstringu pod pravým kolenem :)

středa 30. října 2013

VRAH 2013

VRAH neboli velká říjnová akční hra je pochodová hra s šiframi a dalšími aktivitami, kde si týmy plánují trasu podle svých schopností a bodových ohodnocení kontrol. Hry už jsem se zúčastnila loni, takže jsem věděla, do čeho jdu, a bylo s čím srovnávat... 

Oproti loňskému složení týmu Vrtkavé pandy jsme Koubiče vyměnili za Michala. Jenže těsně před závodem Franta onemocněl a na poslední chvíli jsme zkoušeli hledat náhradu. Asi čtyři hodiny před odjezdem se ozvala Simča z FTVS, že by do toho šla, za což jí patří velký obdiv! Pandy byly tedy opět kompletní.

Před odjezdem tradiční dilemata. Co za boty? Vybavuju si, že loni jsem se za nízké salámy proklínala a říkala, že příště jedině v pohorkách. Takže beru zase salámy. Kolik jídla? Loni mi to vyšlo taktak, tak letos radši víc. Přežiju noc v tělocvičně bez karimatky? Přežiju.

pondělí 26. srpna 2013

Wenger Czech Adventure Race 2013

Na nejdelší adventure pořádaný v ČR jsem se vydala s týmem Adidas/OpavaNet/Elvac ve složení Dan Šilar, Filip Šilar, Pavel Paloncý a moje maličkost. S Danem jsem sice jela EPO, ale ostatní kluky jsem neznala, takže trochu obavy, jak si sedneme... Centrum závodu bylo na statku v Honěticích, kde bylo také depo. 

Podle schématu trati by nás mělo čekat asi 280 km na kole, 90 km treku, 20 km orienťáku, 60 km kanoe a 61 km bruslí. Celkem něco přes 500 km rozdělených do 14 etap. Limit závodu je 75 hodin, očekávaný vítězný čas 55.

pondělí 5. srpna 2013

Korsická fotoreportáž

16.7.2013 21h odjezd ve složení Simča, Peťa, Terka a Radim po trase Praha - Regensburg - Mnichov - Bregenz - San Bernardino - Milano - Janov - Monako - Nice

Ráno po noci v autě nás unese pohled na Monako.

neděle 7. července 2013

Liberecký survival 2013

V pátek po práci nabírám Kamču na Křižíkově, docela slušně zvládáme natetrisovat dvě kola a spousta krámů do Bobka (čti Peugeot 206) a vyjíždíme směr Liberec. Navigaci zavrhuju, a tak si bloudění vybíráme už do centra závodů J Shromaždiště je v areálu ve Vesci, pěkné zázemí, to se cení…
Účastníci závodu - foto Zuzka Jiřištová
Noční etapa startuje po minutě intervalově od 22 hodin. Jede se na kole s povinným pořadím kontrol a vloženými disciplínami. Během prvních třech kontrol vystoupáme až na Ještěd, je krásně osvětlený, boží výhledy. Volíme důsledně objížděčky, abychom jely a netlačily, i když to není vždy nejrychlejší. Z Ještědu sjíždíme na křižovatku, kde je start koloběžek. Bereme koloběžku a frčíme dolů do Světlé. Kamča pociťuje nevýhodu své muší váhy, když jí to oproti mně vůbec nejede :-D Z cíle koloběžek běžíme zpět nahoru přes jednu OB kontrolu, kterou trošku kazíme; mapa tam byla trošku čudná… Na pátou kontrolu na kole je pěkná volbička, nakonec volíme objížděčku přes Liberec, asi správně. Další dvě kontroly na kole jsou na pohodu, i když kopců nás rozhodně nešetří, a jsme v inline depu. Na bruslích si dáváme pěkný dvoukilometrový kopeček na utavení stehen a zpátky běžíme po naučné stezce (kterou někde v polovině ztrácíme a nabíháme na jistotu na silnici) s bruslemi v rukách. Do cíle už to je jen kousek, ale mapově to není zadarmo. Dojíždíme ve 2:45 ráno, čistý čas 4:30, 43km na kole 2:40, 40‘ 6km běh, 10‘ 2km in-line.
Urychleně zalejzáme do spacáku, nastavujeme budík a mobil ukazuje „do buzení zbývá 3 hodiny a 45minut“, no žádnej slávek.  Nicméně získáváme výhodu oproti jiným týmům, které noční etapu jedou pomaleji a přichází tak o cenné minuty spánku.

úterý 25. června 2013

Adventure race Slovenia 2013

To mi tak jednou přišel mail od Blouďase (který měl kontakt od Šárky), jestli s nimi nechci jet na Adventure do Slovinska, že nemají žádnou babu. V té době měl můj nejdelší absolvovaný závod asi 6 hodin, čekalo mě 13 hodinové EPO. Závod jako takový mě docela lákal, pěkná slovinská krajina, a "jen" dvě noci. Po úspěšném EPU jsem tedy s konečnou platností souhlasila :)
CZ AR team Berghaus/Nutrend/Merida:
 Petr Bloudek, Simona Karochová, Tomáš Vaněk, Jiří Lorenz

úterý 18. června 2013

Adventure race Slovenia - před odjezdem

Tak mám sbaleno. Taška jako kráva, pohodlně bych se do ní taky vešla :) Na stránkách závodu by mělo být možné sledovat pomocí GPS trackingu, kudy se zrovna pohybujeme. Pokud zhynu bídnou smrtí, můžete se aspoň podívat na promo video, které jsem vytvořila na předmět Public Relations (FTVS).


Tak držte palce ať se neusmažíme ve vlastní šťávě!

pondělí 17. června 2013

Spartan Race

O závodě jsem se dozvěděla z Facebooku (jak dneska taky jinak), když se o něm bavili tělochlubiči z FTVS. Koukla jsem na stránky, zdálo se to jako dostatečně bláznivej nápad, i když možná trochu moc komerční, ale co už. Aby bylo víc zábavy a nižší cena, přesvědčila jsem k účasti i další o-kamarády, reprezentovat Kotlářku na Monínec jsme se vydali ve složení:

Libor, Jirka, Šárka, MB a Simča

úterý 4. června 2013

EPO survival 2013

Je pátek 24. 5., výklad trati ve 22 hodin na Rovišti. Původně chci vyjet brzo, abych měla dost času na přípravy, ale domlouvám se a Kačkou, abych nemusela platit tolik za benzín. Naberou mě v 18:45, to by mělo v pohodě stačit, i když sama bych jela radši dřív. Kolem šestý sms, že tu budou tak o půl osmý, no co už.. V osum telefonát, že se k nim nevejdu. Beru věci a svoje auto. Sakra, proč jsem nejela sama už před třema hodinama... Příjezd do centra asi 21:15, prší, fuj. Stavíme stan.

Debatujeme s Danem nad postupem, moc se neshodujeme, já chci jet zprava, abychom většinu disciplín měli na začátku a na konci jen vynechávali kontroly, co nestíháme. Dan chce jet zleva, abychom nejdřív vzali kopce a pak rovinu. Nakonec se dohodnem, že zprava. Před výkladem nestíháme ani zabalit mapy. Sakra, proč jsem přijela tak pozdě? Připravujem věci u aut, do spacáku zalejzám tak o půlnoci. Budík na 2 ráno. Je mi děsná zima, ještě že jsem měla Peťův teplej spacák :) Natlačit nějakou snídani, moc to do mě neleze, ale mohlo by to být i horší...
Start - Foto Jan Kyncl