Císař Spring Challenge 2014

První jarní survival a ještě k tomu v prostředí Labských pískovců, tomu se nedá jen tak odolat... A taky mají hezká trička pro každého závodníka :) Letos jsem Šárku vyměnila za Oldu a staly se z nás tím pádem soupeřky. Obavy více než velké, Zuzka mě varovala, že Olda u nich měl vždy hlavní slovo. A já nejsem zrovna zvyklá se někomu podřizovat...

Centrum závodu - kemp Pod Císařem

Moc nechápu, proč je rozprava až ráno, když prezentace je do 10 večer. První startující týmy se tak dozví jen pár minut před svým startem, čím vlastně začínají. My jedem jako první na kolo, což je pro pomalejší týmy nevýhodné, protože právě na kole jsou bonusové kontroly, které se můžou vynechat. Jak má ale tým vědět, jak na tom na konci bude s časem... Nicméně v rámci kategorie jsou na tom všichni stejně. My naštěstí takové dilema nemáme, víme, že bychom s rezervou měli stihnout všechno. 

Mapy dostáváme 5 minut před startem a hned na úvod volbička. Necháváme se zlákat asfaltem a volíme objížděčku. Bohužel cesta po žluté byla docela dobrá a stojí nás to asi 5 minut, což zjišťujeme podle týmů, se kterými se míjíme. Lezení na první kontrole je zadarmo. Dávám těžší cestu, co měla být 6ka, ale tak úplně nebyla, a valíme dál. 

foto Tomáš Nguyen 

Po cestě z první bonusové kontroly mi Olda ujíždí, čímž mi ale vůbec nepomáhá, spíš mě demotivuje. Tak mu to hned při první příležitosti řeknu, a od té doby už je to bez problémů :) Mapujeme oba, což je optimální, protože se navzájem kontrolujeme. Na K17 volíme kratší cestu a chytáme se do pasti, protože cesta přes údolí prostě není. Rubeme to s kolama na zádech a já se proklínám, protože to byl můj nápad. Naštěstí se objevujeme přímo u kontroly, ale aspoň 5 minut nás to stálo. Na K20 vymýšlíme geniální postup, který ale přestane být geniální ve chvíli, kdy zjistíme, že jsme kontrolu museli minout. Vracíme se zpět, jenže to je nějak daleko. V duchu si říkám, proč se ten Olda vrací tak moc, vždyť to je blbost. Kupodivu tam opravdu byla, ve spodním patře skal, kde vedla ještě jedna cesta. Takových kontrol by se pořadatelé měli vyvarovat, mapa tam moc neseděla a záleželo, kudy týmy do místa přijely. Dalších minimálně 10 minut v tahu :( Nicméně nevěšíme hlavu a jedeme dál. V prudkých nebo dlouhých kopcích mě Olda bere na vodítko, no paráda :) Zbytek bajku bez problémů a po necelých třech hodinách a 45 km dojíždíme do depa. 

mapa MTB

Rychlá přezouvačka, trochu se občerstvit a vzhůru na orienťák se spoustou vložených disciplín. Hned na úvod letní biatlon. Střílet fakt neumím, a proto 3 zásahy z 10 považuju za úspěch :) Zato Olda s 5 zásahy zůstal za očekáváním. Otázkou je, jak moc byla na vině zbraň. Přeci jen, aby profík v leže netrefil 4 z 5, je trochu podivné. Na třetí kontrole pro změnu kánoe, před kterými si díky stopčasům dáváme 20 minut oraz. Objet okruh po rybníku a vyšplhat po žebříku s jedním lanem uprostřed. Není to tak snadné, jak to na první pohled vypadá, ale Olda to zvládá s přehledem. Já si dám jednou šprušlí do brady, když neudržím napružený žebřík, ale pořád jsem na tom lépe než jedna slečna, která si udělala ukázkový monokl. Od kánoí přes bažinu, kde se Olda málem utopí, lezeme krpál na boulder. Nohy se dost vzpouzí, ale když je nejhůř, tak mě Olda trošku potlačí :) Na boulderu lezu zase těžší cestu, Olda má z lezení respekt. První pokus neúspěšný, levou rukou se ničeho nechytím a spadnu. Po důkladnějším průzkumu skalky objevuju krásný bočák a na podruhé boulder zdolávám! Paráda, zatím nemáme žádné trestné minuty. Pokračujeme několika kontrolami na náhorní plošině a já zase lituju, že se tu neběhají normální OB závody. Kontrolu v průchodu, která má špatný popis, nacházíme díky fotografům a už nám zbývají jen lanové překážky. Tři překážky zvládáme bez problémů. Na jedné jsme oba neúspěšní; já protože se omylem dotknu rukou lana, na kterém se smí jen stát, a Olda, protože nestihl limit jedné minuty. Nejvíc nám dají zabrat dva provazové žebříky zavěšené vodorovně. Já se v jejich spojení zamotám nohou do lan a dostanu křeče do lýtek a zadních stehen, takže jsem na chvíli neschopná pohybu. Naštěstí se dokážu dostat do správné polohy, jenže už zbývá jen 15 vteřin a já jsem v polovině. Mobilizuju všechny síly a najednou to jde docela svižně! Jo, stihla jsem to! :) Olda si na stejné překážce zasekne botu o lano a pak už mu bohužel nezbývají síly. Na závěrečnou týmovou překážku si sice moc nevěříme, ale postupně vymyslíme dobrou taktiku a překážku zdoláváme. Celkem si tedy odnášíme 10 a půl minuty penalizace, to není tak zlé. Z překážek rychle valíme do cíle, kam přibíháme po 4 hodinách a 22 minutách. Pěkná práce a vcelku spokojenost :)

mapa OB

Díky stopčasům a penalizacím si na výsledky musíme chvíli počkat. Nakonec druhé místo za Pavlem Štrynclem a Zuzkou Kocumovou, ale před Šárkou s Martinem, kteří předvedli skvělé číslo na vodě, kde se vykoupali. Jen škoda, že jsme to neviděli :)

Foto David Vejsada

Pořadatelé připravili pěkný závod, i když nějaké výtky by se našly. Děkujeme! Olda se ukázal jako pohodový parťák a za týden spolu jedeme Doksy Race Tour :)

Výsledky a fotky se snad někdy objeví na stránkách závodu.